header
picture
JE TO SUPERJÍZDA, ŘEKL NÁM KAREL GOTT!!! - (03.10.2007)

Rozhovor Petra Viziny s Robertem Kodymem pro Lidové Noviny!!!

Je to super jízda, řekl nám Gott 15. září 2007

DIALOG

Skupina Wanastovi Vjecy zanedlouho vydává dvojalbum ke dvaceti letům a chce vyjet na turné. Její kytarista Robert Kodym dokáže otevřeně hovořit o mnohém.

Strašidlo na jeho zámku je ale tabu.

* LN Nebojíte se, že po sedmileté koncertní odmlce už mají vaši fanoušci jiné starosti, než obrážet koncerty?

Chodí nám spousty mailů na webové, častým fanouškem, který zůstal z té doby, je třicetiletá maminka. Šíleně se těší na koncert, kde už sice nebude omdlévat, ale jinak si ho užije jako dřív. Ale já vím, že přijde daleko víc lidí, než mladé maminky! Dlouhá léta jsme makali pro kapelu Lucie, ze které se po různých personálních eskapádách dnes stalo duo, a proto mají Wanastovky za sebou takovou sedmiletou díru. V tomhle století jsme v zemích Koruny české ještě nekoncertovali.

* LN V 90. letech u nás byly dvě superskupiny - Buty a vaše Lucie. Jste smířený s tím, že se taková doba už nevrátí?

Souhlasím s vámi, že tu byly nějaké superskupiny, ale chcete mi podsunout názor, že doba superskupin už neexistuje? Podle vás byly ty kapely „super“ i co se týče nějaké hudební kvality?

* LN Celkem ano. Ktomu prodávaly kvanta desek a na turné plnily stadiony a jejich kariéra byla trvalého rázu.

Kabát přeci přitahuje nevídané množství lidí i dneska, takže superskupina tady jednoznačně je. Navíc jsem rád, že rekordy v prodeji vstupenek a cédéček láme právě česká rocková kapela.

* LN Klobouk dolů, ale která písnička Kabátu se dá srovnat s Amerikou od Lucie nebo Nad stádem koní od Buty?

To je možná váš názor, ale ne názor mas, ty přece v umění definují nesmrtelnost.

* LN Hlavní rozdíl je ale přeci v tom, že superskupiny patří do doby před nástupem vypalovaček, tehdy ještě mohly vydělat velké peníze prodejem desek.

To máte pravdu. Ředitel Sony BMG tvrdí, že lidi si každou desku vypálí třikrát, ředitel Universalu myslí, že osmkrát. Naštěstí pro kumšt je historiky umění prokázáno, že kvalita a nadčasovost vůbec nesouvisí s tím, zda byl umělec bohatý nebo slavný. Dobrá zpráva pro všechny strany. Ale zpátky k tomu vkusu - těžko hodnotit. Maxim Turbulenc podle někoho může být naprostý kýč, ale vždyť se to dětem líbí. A v momentě, kdy se to jednou bude líbit mojí dceři, budu možná s ní stát v řadě o podpis, stejně jako stál před patnácti lety Ondřej Hejma s dcerou v šatně Wanastovích Vjecý.

* LN Co tedy cítíte, když se ohlédnete za 90. léty, která pro vás byla obrovsky úspěšná?

Vyznačovala se především tím, že se u nás konala po převratném roce 1989. Ale potom je tu společný rys, na celé planetě má určité období svoji vibraci, která je někdy silná, někdy slabá, někdy modrá a jindy černá, což je krásně vidět na 60. letech.

* LN Takže 90. léta byla velký mejdan, protože odešli komunisté od moci...

Ale nejen mejdan, u nás to byla také doba obrovského rozkrádání českého kapitálu.

* LN Nebyla jiná i ve vašem přístupu k drogám? Když si vzpomenu na váš text k Medvídkovi z Bogoty, nacpaného ve videoklipu Lucie tím bílým práškem...

S drogama nemám nic společného, ani nekouřím, protože je to podle mě všechno dost nevýhodné. Řekněte mi, proč v bulváru vyjde na první stránce fotka ruky Karla Svobody, jak svírá pistoli, anebo zkrvavený vrak z bouračky, ale nikdy fotky lidí, kteří umírají na rakovinu plic? Vždyť na následky kouření zemře u nás za rok 28 tisíc lidí.

* LN Myslíte, že by zabralo něco jako výchovné noviny?

Kdepak. Jen to prostě není v zájmu těch, kdo na tom vydělávají ty miliony korun a ty někam plynou. Ale vy jste mluvil o Medvídkovi, což je písnička, ke které jsem napsal text. Měla to být parodie na kasírování kolem Vánoc, ale bohužel si zahrává s drogovým populismem, že jsou drogy sexy, cool, zakázané a já nevím co... Mně se to na té písni nelíbí a s odstupem času to odsuzuju, řekl bych, že z mé strany to bylo trošinku nezodpovědné, jak jsem tu galimatyášovou taškařici upekl.

* LN Na nové desce Torpédo vyhlížíte českého krále -jak se z veselého esoterika stal postupem času zastánce monarchie?

Já se v té písničce jen ptám, kde je český král, to se snad v demokracii může ptát každý, i můj pes. O tom, že v západní Evropě perfektně funguje deset konstitučních monarchií, se často nepíše. Příští rok to bude bohužel už devadesát let uplynulých od formální likvidace Království českého. Postava prezidenta jako hlavy státu na rozdíl od krále naprosto postrádá státotvorný charakter. Jsem přesvědčen, že naprostá většina zdejších obyvatel má hluboko v srdci monarchistické cítění. Přesvědčeným republikánem se stanu, až v pohádkách budeme dětem číst o prvních dámách a holčičky budou snít o tom, že jsou dcerou českého prezidenta. Moc se v prezidentech nevyznám, ale z médií jsem pochytil, co že jsou americký, český a ruský prezident každý separátně asi zač. Samozřejmě nemohu soudit, a tak si jen představuji, jak by asi dopadla jejich konfrontace s dvanácti ctnostmi a dvanácti neřestmi.

Pokračování na straně 14

Dokončení ze strany 13

* LN Jak je známe z barokních soch v Kuksu? O vás se říká, že jste si pořídil zámek, ale zdá se, že vás štve, když se o tom mluví.

Ale ne, spíš jen přesně nevím, co to v různých lidech vyvolává. Je to takhle: naše rodina vlastní v současnosti dva barokní zámky. Jeden je ruina a druhý je ruina jen zevnitř. A teď co? Cítíte závist, nebo soucit? A jsme zase u těch soch Matyáše Bernarda Brauna v Kuksu. Já bydlím na venkově v malém domku, kde je pár místností a malá zahrádka.

* LN Proč si vaše rodina pořídila tak nevýdělečnou věc, jako je barokní památka?

V době, kdy mi bylo pět nebo šest, koupil otec napolo rozpadlou barokní chalupu. Opravovali jsme ji a jako děcko jsem byl v roli spoluzáchranáře krásné lidové architektury. Navíc mě vždycky bavilo lézt po starých půdách a objevovat tam ty „poklady“ a seznamovat se s pozůstatky světa, který už dnes není. Když už jsem si v životě užil tolik přítomnosti, tak se zabývám minulostí, která mě může obohatit. Peníze, které jsem vydělal ve 20. století moderním uměním, najednou zachraňují barokní umění z 18. století. To mi dělá hrozně dobře. Mimochodem, ten náš jeden zámek byl kdysi ve stejném stavu jako jiný o pár kilometrů dál, s děravou střechou a propadlými stropy. Ten druhý zatím spadl, měl velikou věž, která se na ten barák zřítila a prolomila střechu a stropy. Dnes už jsou z něj málem rozvaliny. Je mi líto, že tak skončilo dílo špičkových architektů z poloviny 18. století. Kde to žijeme?

* LN Před rozhovorem jste se zmínil, že v tom vašem zámku straší a že něco takového nejde objednat. Pátral jste v historii toho sídla, čím by to mohlo být?

Posledních osm let nedělám vlastně nic jiného, pokud tedy zrovna nemusím dělat něco jiného. Ale nechci být rockový kytarista, který si staví image na tom, že vlastní staré šlechtické sídlo, v němž straší a ve sklepeních pořádá tajné srazy spiritistů, alchymistů a svobodných zednářů. Nicméně mě tajemno zajímá a od jisté doby si o něm raděj povídám osobně než před čtenáři, které osobně neznám. Tohle téma je tak menšinový žánr, že když se o něm člověk rozhovoří, je považován za blázna.

* LN Ale to, že existuje genius loci, přeci není žádný myšlenkový úlet. Kytarista Mark Knopfler nedávno vyprávěl, jak silně cítí, když v Londýně prochází místem, kde bývalo popraviště...

Knopflera zajímají popraviště? Po Čechách jsou desítky šibeničních vrchů, dnes tam stojí sídliště, zahrádkářská kolonie nebo vysílač mobilního operátora. Jsou tam zakopané ostatky různých hříšníků, anebo třeba jen cikána, jehož proviněním bylo jen to, že se toulal a kradl slepice.

* LN V Česku straší i nedávná minulost. Co říkáte na to, když se objeví dokument, že ten či onen kdysi spolupracoval s StB?

Začnu odjinud. Jeden známý, se kterým jsme za socialismu plánovali kapelu Lucie jako novoromantické a elektronické trio, kdysi přišel s nápadem. Že má známé, přes které se staneme členy StB a budeme dostávat prachy za to, že budeme udávat veksláky, taxikáře, pumpaře, řezníky a zelináře, všechny ty zlodějíčky a hloupé namyšlence v tuzexovém oblečení. Připadalo mi, že se úplně zbláznil. Ale stejně se mu říkalo Sedmilhář a podle mě žádné kontakty s StB neměl.

* LNA co byste dělal na místě populárního hudebníka, který má takového kostlivce ve skříni?

Pokud byl ten člověk donucený a nikomu neškodil... Udělal bych asi to, co ti, kterým už z té skříně vypadl. Řekl bych jednu větu do novin a zavřel za tím dveře. Přijde mi, že je to vděčné bulvární téma, závistiví a nepřejícní lidi, kterých není málo, si na tom rádi smlsnou. Myslím, že tajné služby existovaly a existovat budou. Je škoda, že se Češi moc nezabývali také tím, kdo sloužil gestapu.

* LN Proč se vlastně v posledních letech tak intenzivně zabýváte historií?

Závidím lidem, kteří jsou jasnovidní a mohou se reálně zabývat budoucností. Já takový nejsem, léta jsem nasával hodně z přítomnosti, a to mě přirozeně vedlo k tomu, že jsem se asi před osmi lety pustil do „spásání“ minulých století, což je skutečně obohacující. Taky mi připadá zajímavé, že v umění může existovat spolupráce napříč věky. Třeba v tom, jak může skladba polského renesančního skladatele Marcina Warteckého Nos autem gloriari oportet inspirovat tvorbu Wanastowích Vjecý ve 21. století. Staletí staré umění je na tom v současnosti občas špatně a tak teď může být dotované uměním, které je na tom zrovna dobře.

* LN Když jste ponořený v minulosti, jak se vám potom jeví současná doba?

Lidé se přirozeně dívají jen na přítomnost. Co bylo, vnímají ještě tak skrz příbuzné, kteří jsou ještě naživu. Myslím, že pohled do minula nám může sejmout klapky na očích. Zvlášť v národě, jehož minulost byla často pod vlivem propagand, které se často promítaly do učebnic dějepisu. Ale řečmi na tom nic nezměním. Leda o tom napíšu kousek písničky.

* LN To je pravda, na poslední desce jste se pustil do Masaryka: „Dnes už víme, že i pan Masařík kradl a zradil ve jménu buržoazní rebélie...“

Protože je vtipné, když se vedle jeho hesla Nebát se a nekrást položí pozemkové reformy 20. let. To byla čistá krádež. Klečíme na kolenou před tatíčkem republikánem, který si pomocí propagandy vytvořil kult osobnosti a přitom celá desetiletí před tím sám snil o autonomním českém království.

* LN O takových věcech jste ovšem s Lucií nezpívali, i Wanastovky se novodobými českými dějinami zabývají až teď, na poslední desce.

Myslím, že jsme o tom v Lucii zpívali na prvních dvou deskách. Zlodějny, krádeže a podvody se od 90. let znormalizovaly, je to stav společnosti.

* LN Máte dojem, že je to dnes u nás stejné jako v době velkých „tunelů“?

Jo, navíc ten malý český kapitál, který tu dnes funguje, je často postavený na základech tunelování. Krásná budova, ale ze sklepa se line smrad.

* LN Zase jsme u toho, že tu straší, a vy jste se o tom nechtěl bavit...

Ale ne, jen mluvím o smradlavém základu staveb.

* LN Podepsal byste petici proti radaru v Brdech?

Moc o tom nevím. Existuje tu údajná hrozba. Někdo říká, že čistě náhodou zrovna ty muslimské země, které mají ropu, chtějí vyrobit zbraně a s nimi útočit na českou kotlinu. Moc o tom nevím. Jestli ta hrozba skutečně existuje, rád bych, aby mě o tom někdo přesvědčil. Co se píše v novinách, podle mě nejsou informace, ale jen různé druhy propagandy.

* LN Jako když teď napíšeme do novin, že Wanastovky přibalí k albu svých hitů čtyři nové nahrávky?

To ale nebude manipulativní propaganda, jen objektivní propagace.

* LN Co prosím?

Objektivní propagace je pouze pravdivá informace.

* LN No dobrá...

Dvojalbum bude obsahovat dévédéčko se sedmnácti videoklipy a bonusem. Na cédéčkách budou naše hity a čtyři novinky. První singl se jmenuje Velkej první letní den, druhý Kdo se bojí, nesmí do nebe... Jsem moc rád, že mi osobně Vladimír Mišík „požehnal“ k nové verzi zhudebněné básně Václava Hraběte Variace na renesanční téma a poslední kousek je rockovou verzí písně Karla Svobody a Jiřího Štaidla Lady Carneval, kterou proslavil Karel Gott.

* LN Wanastovky předělaly písničku Karla Gotta?

Ano. Nějaký problém?

* LN Vůbec ne, mám k němu respekt.

Já taky. Pouštěl jsem mu naši rock'n'rollovou verzi Lady Carneval v autě. Podupával si tím elvisovským způsobem a potom řekl: Je to super jízda, jen tomu chybí ten závěrečný vítězný tón. To jsem nečekal. Včera to ve studiu vystřihl jak v osmašedesátým a já smekám před jeho espritem i formou.

* LN S basistou P. B. CH. jste zůstali sami dva v Lucii i ve Wanastovkách. Co vás vlastně nejvíc spojuje?

Myslím, že je pro mě příjemné, když se s P. B. CH. sejdeme, třeba v přírodě, a povídáme si. Dobře si s ním popovídám.

PETR VIZINA






KONTAKT NA MANAGEMENT

recenze, promo CD,
rozhovory s kapelou, koncerty
managementwanastowivjecy.cz

balíček pro novináře

copyright