header
picture
TORPÉDO JE VENKU!!! - (02.11.2006)

Po šesti letech čekání je to tady!!! Torpédoborec W.V. vypouští svoji zbraň. První recenze od pana Tomáše Tenkráta z Musicserveru!

Jedno torpédo napěchované hudební výbušninou, prosím
30.10.2006 00:00, Tomáš Tenkrát

Trvalo to dlouho, teď je to tady. Byl jsem plný očekávání, jak
"Torpédo" po nemastných a neosolených "Hračkách" dopadne. Po prvním
poslechu jsem si říkal, že je to výborné, ale znáte to, někdy počáteční
euforie opadává stejně rychle, jako přichází. Nemá cenu chodit kolem
horké kaše, nyní už mám tuhle placku rozebranou ze všech stran a pořád
o ní tvrdím, že je vynikající. Už několik let se mluvilo o Wanastowkách
jako o mrtvole, která ze svého hrobu nejspíš už nikdy nevstane, a o
Kodymovi jako o bláznovi co se vykašlal na svět, někde v Čechách si
opravuje zámek a chodí se psem. Nic nenasvědčovalo tomu, že se dvojka
P.B.Ch. & Robert Kodym někdy dokope k tomu nahrát novou desku. Když v
červnu zveřejnili info, že se chystá "Torpédo", modlil jsem se, ať se
hlavně nepouštějí do šlépějí třeba Michaela Kocába a jeho příšerného
"Za kyslíka". Hlavně ať nepokoušejí dobu. Jenže Wanastowi vjecy to v
hlavě mají asi v pořádku a nahráli syrovou a opravdovou desku. Jestliže
za jejich nejlepší počin byla brána "Lži, sex a prachy" následována
"333 stříbrnýma stříkačkama", tak si troufám tvrdit, že je na prvním
místě vystřídá "Torpédo".

Tohle album je totiž až po hranu cédéčka plné písniček, které mají
velkou vnitřní sílu. Je to sbírka silných melodií, jaké produkovala
Lucie a Wanastowky v době své největší slávy. Naleznete zde perfektní
stadiónové vypalovačky typu "Orla v orloji" nebo "Padaj hlavy, kutálí
se po Hradčanským rynku", které naživo bezesporu nebezpečným torpédem
budou. Druhá jmenovaná si melodickou razancí nezadá třeba se "Šťastným
chlapem" od Lucie. Myslete si o tom, co chcete, ale tohle tady prostě
chybělo. Ty hudební nápady, kterých P.B.Ch. měl vždy plný rukáv, a
Kodymovy texty, které jsou hlavně zasněně romantické, hyřící
neobvyklými slovními spojeními a pasážemi, z kterých tryská láska na
všechny strany, ale přitom si udržují svou úroveň a nejdou pod
neúnosnou mez. Všichni vědí, že Wanastowky odjakživa znamenali
srdceryvné lovesongy, nebo rozohněné protestsongy. A je to tak i na
"Torpédu". Kodym stále dokáže jazykem ostrým jako břitva šlehnout
kritiku na současnou nebo minulou politickou situaci. Z této kategorie
nejlépe vyšla závěrečná sedmiminutová "Kde je český král?", kde
připomenou téměř všechny průsery od husitských válek až do nynějška.
Vše je však podáno se sarkastickým nadhledem a píseň nepostrádá nosnou
a houpavou kytarovou melodii a drtivý refrén, ve kterém Kodym svou
nezaměnitelnou barvou hlasu pokládá otázku z názvu písně. Dlouho se mi
nestalo, že bych z hudby cítil chvění na hrudi, ale při této skladbě
tomu tak bylo. Svým naléhavým textem a dokonalou kompozicí mě zarazila
dva centimetry do křesla. Z tohoto nádherného šoku mě vydloubla až
přídavková punk verze "Nahé".

Všechny skladby jsou výborně zaranžované a až v bookletu na obrázku
uvidíte všechny nástroje, které u té které skladby Wanastowky použili,
nebudete se divit. Je toho mnoho a na výsledku je to znát. Většina
písní je totiž okořeněna nástroji od niněry až po bolívijské píšťalky,
avšak s mírou. Všechny písně něčím zaujmou, žádná není špatná. Jsou
tady smutně bolavé a tklivé "Slečna Anna je za vodou" a "Otevřená
zlomenina srdečního svalu", zamilované (což neznamená pomalé)
"Torpédo", "Křišťálová" nebo "Pouštní komtesa", hardrockově ostré
"Mašinführer", "Nátěr", ale i hold Jasné páce v podobě "Pal vocuď". A
ještě něco navíc, třeba pohupující se "Panna" navazující na "Panice" a
duet s Janou Kirschner ve žbirkoidní "Myslím na tebe", která je od té
verze, co vyšla na "Pelikánovi", značně zrockovatělá. Všechny však
spojuje jedno: netuctové melodie, slušné texty, které stojí za to
poslouchat a z nichž všech je cítit lehkost a nenucenost. Celé album
zní hodně přirozeně od začátku až do konce.

Kodym umí zařvat jako ve čtyřiadevadesátém a naučil se snad na všechny
nástroje světa, což dokáže využít, P.B.Ch. potvrzuje, že má cit napsat
vkusný hit, a oba dohromady dokazují, že nejsou žádní vyšumělí fotrové,
ale pořád mají co říct, respektive že jim takoví Chinaski, nebo Divokej
Bill nemohou sahat ani po kotníky. Tady každá skladba totiž zní jinak,
každá má něco do sebe a každá je něčím jiným vyvoněná. Přitom je to
však kompaktní celek. Jako podzimní zahrada, v které každý list na zemi
je něčím jiným zajímavý a jinak barevný, přitom však jsou z jednoho
stromu. Jo, "Torpédo" vás zasáhne a jen tak se od něj neočistíte.
Nekecali.






KONTAKT NA MANAGEMENT

recenze, promo CD,
rozhovory s kapelou, koncerty
managementwanastowivjecy.cz

balíček pro novináře

copyright